Život Prešova
online
online
The Matadors Memory zahrají před Billem Wymanem v Lucerně.
11.09.2005 Celý región
Jediné vystoupení obnovené legendární formace Matadors se uskuteční v rámci Prague Intl. Bluenight 36.\r\nVe Velkém sále pražské Lucerny se 29. září opět sejdo...Jediné vystoupení obnovené legendární formace Matadors se uskuteční v rámci Prague Intl. Bluenight 36.
Ve Velkém sále pražské Lucerny se 29. září opět sejdou Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black.
Dne 29.září přijede do Prahy dlouholetý člen skupiny Rolling Stones, baskytarista Bill Wyman. Na koncertě v pražské Lucerně ho doprovodí hvězdná kapela Rhythm Kings. V rámci 36. Prague Intl. Bluenight se ovšem také představí i česká legenda, obnovená formace 60. let – Matadors. Pod novým názvem the Matadors Memory se skrývají legendy české hudby 20. století – Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black.
Formace Matadors vznikla 1965 pod názvem Fontána, ale její kořeny sahají o rok zpátky, kdy do souboru českých a německých studentů Pra-Be („ Praha – Berlín“ ) vstoupili varhaník a tenorsaxofonista Jan „ Farmer“ Obermayer a basový kytarista Otto Bezloja, pozdější umělecký vedoucí souboru. Poznali se ve skupině Komety, z níž si přivedli také kytaristu Radima Hladíka a zpěváka Vladimíra Mišíka. Když bubeníka Wilfrieda Jelinka nahradil Tony Black ze skupiny Hell´s Devils, německý podíl se omezil na Jelinkovu manažerskou činnost. Jelinek zajistil Fontáně angažmá v NDR a tamní firma Demusa pověřila skupinu, aby testovala její zvukovou aparaturu Regent včetně varhan Matador; zařídila ji též 1966 soutěžní vystoupení v belgickém Gentu. Když se Matadors na jaře 1966 trvale vrátili do Prahy a stali se vedle Olympiku druhou „ stájovou“ skupinou klubu Olympik, udivovali sehraností a relativně nadstandardním technickým vybavením. V sestavě s dvěma zpěváky, rhythm-and-bluesovým Mišíkem a rockově kantilénovým Karlem Kahovcem, který byl zároveň doprovodným kytaristou, připravili klubový program Beatová maturita a uváděli v něm repertoár britských skupin Pretty Things, Kinks, Spencer Davis Group, Yardbirds, Who, ale i Searchers a komerčních Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich. O původní tvorbu se pokusili Mišík a Bezloja (Mišíkův Malej zvon, co mám a Bezlojovo Snad jednou ti dám utvořily debutový singl v roce 1966), po nich i Kahovec (Sing A Song Of Sixpence), Obermayer (Hate Everything Except Of Hatter) a Hladík (Get Down From The Tree). Autorství anglických textů si předávali Jan Obermayer a Miroslav Šulc, česká slova psali Pavel Vrba, Vladimír Mišík a Michael Prostějovský, ale kosmopolitní, o mezinárodním uznání usilující Matadors jim nevěnovali hlubší pozornost.
Koncem roku 1966 došlo k významné změně, když Mišík nastoupil vojenskou službu a skupiny Matadors a Flamengo si navzájem přepustily zpěváky – Viktora Sodomu za Karla Kahovce. Se Sodomovým příchodem a povýšením Hladíka na kultovního kytaristu se výrazně změnil sound skupiny, který se z evropských břehů (Small Faces, Them) stále více přeléval k americkém soulu (Percy Sledge, Four Tops). Matadors jako jedna z mála českých kapel měli možnost konfrontovat své kvality se zahraniční konkurencí, ať již na angažmá ve Švýcarsku, na koncertech v NSR, při televizním natáčení v Belgii, nebo na domácím půdě na společném turné se švýcarskou skupinou Les Sauterelles. Své zkušenosti zužitkovali na jaře 1968 v Praze na koncertu Top Show, kde došlo k vyhlášení výsledků ankety Beatové osobnosti. Hlasovali odborníci i fanoušci a obě komunity se shodly, že Matadors jsou nejlepší česká skupina; stejného vítěze měl i jarní, v pořadí třetí Beat Cup.
V chaotickém období v říjnu 1968 část souboru přijala nabídku na zahraniční angažmá od korepetitora mnichovského nastudování muzikálu Hair Hanuše Berky. Hladík, Obermayer a Sodoma odmítli a byli nahrazeni hráči méně zvučných jmen (Petr Netopil a Michail Vračko – kytara, Jiří Matoušek – klávesy, Miloš „ Reddy“ Vokurka – zpěv). Když se koncem roku 1969 muzikál rozšířil do dalších německých měst, i tato sestava se rozešla. Neúplní Matadors se znovu setkali v lednu 1991 na koncertu Comeback v pražské Lucerně. Douškou za historií skupiny byla 28. 12. 2001 smrt Bezloji v Mnichově, kde od 1981 působil jako diskžokej a provozovatel diskotéky. Obermayer, který rovněž žije trvale v zahraničí, uctil jeho památku vydáním vzpomínkového singlu.
Ve Velkém sále pražské Lucerny se 29. září opět sejdou Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black.
Dne 29.září přijede do Prahy dlouholetý člen skupiny Rolling Stones, baskytarista Bill Wyman. Na koncertě v pražské Lucerně ho doprovodí hvězdná kapela Rhythm Kings. V rámci 36. Prague Intl. Bluenight se ovšem také představí i česká legenda, obnovená formace 60. let – Matadors. Pod novým názvem the Matadors Memory se skrývají legendy české hudby 20. století – Viktor Sodoma, Radim Hladík, Jan F. Obermayer a Tony Black.
Formace Matadors vznikla 1965 pod názvem Fontána, ale její kořeny sahají o rok zpátky, kdy do souboru českých a německých studentů Pra-Be („ Praha – Berlín“ ) vstoupili varhaník a tenorsaxofonista Jan „ Farmer“ Obermayer a basový kytarista Otto Bezloja, pozdější umělecký vedoucí souboru. Poznali se ve skupině Komety, z níž si přivedli také kytaristu Radima Hladíka a zpěváka Vladimíra Mišíka. Když bubeníka Wilfrieda Jelinka nahradil Tony Black ze skupiny Hell´s Devils, německý podíl se omezil na Jelinkovu manažerskou činnost. Jelinek zajistil Fontáně angažmá v NDR a tamní firma Demusa pověřila skupinu, aby testovala její zvukovou aparaturu Regent včetně varhan Matador; zařídila ji též 1966 soutěžní vystoupení v belgickém Gentu. Když se Matadors na jaře 1966 trvale vrátili do Prahy a stali se vedle Olympiku druhou „ stájovou“ skupinou klubu Olympik, udivovali sehraností a relativně nadstandardním technickým vybavením. V sestavě s dvěma zpěváky, rhythm-and-bluesovým Mišíkem a rockově kantilénovým Karlem Kahovcem, který byl zároveň doprovodným kytaristou, připravili klubový program Beatová maturita a uváděli v něm repertoár britských skupin Pretty Things, Kinks, Spencer Davis Group, Yardbirds, Who, ale i Searchers a komerčních Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich. O původní tvorbu se pokusili Mišík a Bezloja (Mišíkův Malej zvon, co mám a Bezlojovo Snad jednou ti dám utvořily debutový singl v roce 1966), po nich i Kahovec (Sing A Song Of Sixpence), Obermayer (Hate Everything Except Of Hatter) a Hladík (Get Down From The Tree). Autorství anglických textů si předávali Jan Obermayer a Miroslav Šulc, česká slova psali Pavel Vrba, Vladimír Mišík a Michael Prostějovský, ale kosmopolitní, o mezinárodním uznání usilující Matadors jim nevěnovali hlubší pozornost.
Koncem roku 1966 došlo k významné změně, když Mišík nastoupil vojenskou službu a skupiny Matadors a Flamengo si navzájem přepustily zpěváky – Viktora Sodomu za Karla Kahovce. Se Sodomovým příchodem a povýšením Hladíka na kultovního kytaristu se výrazně změnil sound skupiny, který se z evropských břehů (Small Faces, Them) stále více přeléval k americkém soulu (Percy Sledge, Four Tops). Matadors jako jedna z mála českých kapel měli možnost konfrontovat své kvality se zahraniční konkurencí, ať již na angažmá ve Švýcarsku, na koncertech v NSR, při televizním natáčení v Belgii, nebo na domácím půdě na společném turné se švýcarskou skupinou Les Sauterelles. Své zkušenosti zužitkovali na jaře 1968 v Praze na koncertu Top Show, kde došlo k vyhlášení výsledků ankety Beatové osobnosti. Hlasovali odborníci i fanoušci a obě komunity se shodly, že Matadors jsou nejlepší česká skupina; stejného vítěze měl i jarní, v pořadí třetí Beat Cup.
V chaotickém období v říjnu 1968 část souboru přijala nabídku na zahraniční angažmá od korepetitora mnichovského nastudování muzikálu Hair Hanuše Berky. Hladík, Obermayer a Sodoma odmítli a byli nahrazeni hráči méně zvučných jmen (Petr Netopil a Michail Vračko – kytara, Jiří Matoušek – klávesy, Miloš „ Reddy“ Vokurka – zpěv). Když se koncem roku 1969 muzikál rozšířil do dalších německých měst, i tato sestava se rozešla. Neúplní Matadors se znovu setkali v lednu 1991 na koncertu Comeback v pražské Lucerně. Douškou za historií skupiny byla 28. 12. 2001 smrt Bezloji v Mnichově, kde od 1981 působil jako diskžokej a provozovatel diskotéky. Obermayer, který rovněž žije trvale v zahraničí, uctil jeho památku vydáním vzpomínkového singlu.
0
www.ZIVOTPO.sk
